Život je cesta, která nás vede k sobě samým
My lidé žijeme často hlavně pro druhé, doslova pro ně dýcháme. Fascinováni jinou bytostí jí snášíme modré z nebe, rozdáváme energii a na sebe přitom zapomínáme. Mým cílem je podpořit vás v tom, abyste se tu energii, kterou vkládáte do ostatních, naučily/i dávat samy/i sobě, abyste se tzv. naučily/i dýchat pro sebe, nikoliv pro ostatní. Kdo jiný by pro vás měl být důležitější než vy samy/i.
K tomu, abych tuto energii ve vás probudila a podpořila, vám nabízím několik cest. Jedna z nich je oblast masáží, druhá oblast je dýchání a třetí je fototerapie.
Jmenuji se Romana Ryšavá a s radostí budu průvodkyní na vaší cestě k sobě
Jsem žena, která je na Cestě. Vydala jsem se na ni před mnoha lety, kdy jsem potřebovala zpracovat nepříjemné zážitky ze svého dětství, které mi bránily spokojeně žít. Několik let jsem sbírala zkušenosti na seminářích a nyní je zúročuji v praxi. Má Cesta vede přes vysoké hory, které je třeba zdolávat s odvahou i s pokorou, vede přes údolí, kde mohu vydechnout a odpočinout si. Vede kolem potůčků a řek, kde se mohu po náročné Cestě zvlažit a osvěžit. Cestou se kochám barvami stromů a vůní lesa. Příroda je mým druhým domovem. Mé tělo je jím také, byť vždy tomu tak nebylo. Byla jsem od něj odpojená, měla jsem od dětství atopický ekzém. Vytrvala jsem, usilovně čistila příčiny nemocí a ony mě začaly opouštět.
Proč jsem přešla od mentálních technik k těm, které pracují s dechem a dotekem?
Mysl často vymýšlí různé kličky, zatímco tělo je pravdivé a ryzí. My se od něj z „bezpečnostních důvodů“ odpojujeme, aby nás situace, které prožíváme, tolik nebolely. Odpojování má však háček. Přestáváme cítit nejen bolest, ale i lásku, vášeň a radost.
Návrat do těla je však nutný, ba přímo nevyhnutený.
Na své Cestě nacházím stále hlubší spojení se svým tělem, což mně přináší radost a vitalitu do života. Pokud cítíte, že toto by mohla být i vaše cesta, ráda vás na ní budu doprovázet, jestliže si mě jako svého průvodce vyberete.
