V sobotu 10. 10. 2009 jsem si vyjela s kamarády na kole na asi 40 km výlet kolem Vestce u Prahy. Moc se mi nechtělo, ale nechala jsem se přemluvit. Cesta několikrát vede přes průhonický potok, projíždí se přes několik brodů. Hned do prvního většího brodu jsem vjela příliš rychle a se špatným převodem (chtěla jsem ho mít už za sebou). Sice jsem ho projela, ale při výjezdu z vody do kamenitého kopečku jsem to na kole neustála a přelítla přes řídítka. Berany se mi zaryly do žeber a na kamenech jsem si odřela v podstatě celou levou stranu těla a taky část pravé o kolo, na něž jsem dolehla, a o kameny zpevňující výjezd z potoka. Ošklivě jsem si narazila levé rameno… Chvíli jsem nebyla schopná se ani posadit a popadnout dech, pak se mi to se slzami v očích podařilo a postupně, když už kolem mě stála celá výprava (bylo nás 10), jsem se postavila. Zbytek už nestál za nic, chvíli jsem chtěla dělat hrdinku a dojet do cíle, ale nešlo to. Stále častěji jsem kolo jen tlačila. Nakonec mě manžel dopravil zpátky ke kamarádům autem.
Osprchovali jsme se a šli na zamluvenou večeři, byly tam zvěřinové hody. Jídlo bezva, ale já už skoro nemohla ani sedět, každé nadechnutí bolelo a vlastně celý člověk. Takže jsme se sbalili a jeli, v Motole na pohotovosti vyloučili vážná zranění plic, krční páteře aj., ujistili mě, že je to „jen“ naražené, ale pár týdnů to může bolet. Takže po dvou ibuprofenech jsem usnula a kupodivu docela dobře spala.
Druhý den jsem se jen velice opatrně a s bolestmi hýbala. Jen s obtížemi jsem se oblékala kvůli bolavému rameni a při každém prudším pohybu jsem cítila naražená žebra. A jak už to tak bývá, dostala jsem zrovna tentýž den email od přítelkyně Romany, která psala o svém setkání s léčebnou egyptskou metodou Bio touch. Hned jsem se s ní kontaktovala a začala k ní chodit.
Po třech návštěvách, které trvaly vždy maximálně půl hodiny, mě úplně přestalo bolet naražené rameno a výrazně se zmenšila bolest naražených žeber, už jsem je cítila, jen když jsem se jich neopatrně dotknula. A po týdnu už můžu zase spát na levém boku. Taky jsem za ten týden, kdy Romča stimulovala i můj metabolismus, shodila bez jakéhokoli úsilí 1 kg. Kdo měl někdy naražená žebra, ví, jak dlouho a moc bolí, a já byla po týdnu fit. Tahle metoda totiž způsobí, že tělo v sobě zmobilizuje svoje síly a energetické zdroje a začne samo pracovat na svém uzdravení.
Jestli je to tou léčebnou metodou, Romaninýma rukama či tím, že jí věřím, to nevím, důležitý je výsledek a ten je úžasný!

6.2 2010 jsem spadl na schodech přímo na záda a narazil si zebra ze zadní strany. Po asi 3 dnech mě to začalo bolet tak, že jsem se nemohl ani převalit v posteli na bok a nemohl jsem spát. Šel jsem k lékaři a tam mi bylo sděleno, že RTG snímek je v pořádku a že jsou to naražená žebra a prý to budu muset vydržet, trvá to tři týdny.
Proto jsem hledal na internetu růžné možnosti, co by mi mohlo pomoci. Náhodou jsem narazil na stránky Romany Ryšavé, kde v ohlasech psala klientka, že po úrazu ji pomohla metoda bio touch, kterou Romana Ryšavá praktikuje. Proto jsem paní Romaně zavolal a domluvil si s ní schůzku. Po první půlhodinové terapii jsem necítil nějaké výrazné zlepšení, ale při poslední třetí návštěvě jsem měl pocit, jak kdyby ta bolest ze mě přímo odcházela. A asi za další tři dny jsem bolest cítil pouze při výraznějších pohybech, ale dalo se s tím už běžně žít a fungovat. Tímto bych rád paní Romaně poděkoval.

O metodě jsem se dozvěděla od své milé známé Romči, která je takovým naším rodinným terapeutem. :o) Během prosince jsem po roce a čtvrt přestávala kojit a ač jsem věřila, že vše půjde hladce, tak i přes to se dostavila bolest a v levém prsu se mi udělal pravděpodobně zánět. Shodou okolností u nás byla zrovna Romča a vyzkoušela na mě zázračnou metodu bio-touch. Šlo „pouze“ o pár doteků a druhý den zánět ustoupil… najednou žádná bolest, žádná ztvrdlá bulka… prostě to funguje!